středa 19. března 2014

Můj první semestr na VŠ

Ahoj všem!:)
Dnešní článek mám naplánovaný už tak dobrý 3 měsíce.. a neustále jsem ho odkládala, zejména z toho důvodu, že jsem si nebyla úplně jistá, co všechno do něho zahrnout.. Po pravdě to úplně nevím ani teď, ale už je opravdu čas o tom napsat, protože už je téměř půlka druhého semestru a já stále nenapsala slibovaný článek o tom prvním, tedy spíše o mém vysokoškolském začátku :D Achjo.. ale takhle to se mnou je pořád, jsem mistr v odkládání věcí na později:) 
Nechci, abyste tento článek brali jako nějaké vychloubaní či něco podobného, myslím, že to ani není na místě. Nicméně tento článek vzniká na vaše přání, takže tu je:) Přáli jste si, abych napsala něco o vysoké škole, životě, přímo o mém oboru a tak.. takže se to pokusím nějak opsat, nechci, aby to byl článek na hodinu čtení, ale uvidíme.. jak se s tím vlastně popasuju:) Dnešní článek je vyloženě kecací, takže jestli vás to příliš nebere, do dalšího čtení se snad ani nepouštějte ;)


1) Co vlastně studuji a jak jsem se k tomu dostala
Jak už mnozí z vás více, studuji medicínu. Konkrétně tedy obor všeobecné lékařství na Lékařské fakultě Ostravské univerzity. Jednou by tedy ze mě mohl být doktor:) Po pravdě, tohle byl můj sen už cca od 5.třídy základní školy.. a musím říct, že jsem asi neuvěřitelné štístko, protože je pro mě těžko uvěřitelné, že jsem tam, kde jsem:)

2) Přijímačky
Přijímačky pro mě byly taková 3.životní zkouška. Tou první byla autoškola, druhou maturita a třetí právě zmiňované přijímačky. Odstupem času vidím, že jsem se jim nevěnovala tolik, jak jsem měla. Ale jak jsem psala, naštěstí všechno dobře dopadlo, ale na štěstí se spoléhat nejde. Proto se teď snažím svým mladším kamarádům "vtloukat" do hlavy, aby opravdu dřeli co to jde, protože není nic hezčího, než když je ta dřina náležitě odměněna:) Sama jsem byla krok od toho, že jsem se nedostala na žádnou VŠ, řešila jsem otázku co dál, co se mnou rok bude. Měla jsem ale obrovské štěstí a vzali mě na odvolání. Je mi jasné, že po maturitě se člověku už nic nechce, ale opravdu.. pokud máte před přijímačkami na VŠ, jakoukoli.. a opravdu tam chcete, makejte, makejte, makejte.. a nepodceňujte to.

3) Rozdíl SŠ vs. VŠ
Pro mě je to rozdíl obrovský. Pokud nejste zvyklí se na SŠ prakticky vůbec učit, a najednou jste na škole jako je medicína.. je to peklo, to vám řeknu:) Hlavní rozdíl tedy vidím v učení. Dál v přístupu vyučujících, přednášejících, atd. Nikdo už se o vás nestará, svým způsobem jim je úplně jedno, jestli je posloucháte, nebo co vlastně děláte, pokud nejste vyloženě hluční. A pro mě ještě další velký rozdíl je vzdálenost. Přeci jen 20km dojíždění je něco jiného než 250km. Je to namáhavé, připadám si, že všechno tahám jako "kočka koťata", kufr sem, kufr tam.. ale nedá se nic dělat:)

4) Kolej
Pokud jdete studovat do města, kde nikoho neznáte, jdete sami.. asi se pravděpodobně rozhodnete pro kolej jako já. Trochu jsem se bála, aby bylo ještě vůbec místo, když jsem se o přijetí dozvěděla až tak pozdě, nakonec to ale bylo vše v pohodě. Nicméně se připravte, že na koleji nikdy nebudeme mít dostatečný klid, soukromí.. a vůbec, asi se tam nikdy nebude cítit opravdu "doma". Já mám neustále pocit, jako bych se vracela do "cizího". Proto jsem ze začátku prohlašovala, že asi nebude jezdit každý víkend domů. Ale jezdím, protože bych to tam asi nevydržela.. moje postel je prostě moje postel a domov je domov:) Díky koleji ale naopak poznáte spoustu nových lidí, sblížíte se se spolužáky, atd. 


5) Učení
Tomu říkám kámen úrazu. Jak už jsem psala, nebyla jsem zvykla se učit.. vůbec. Troufám si říct, že jsem to ani neuměla. Otázkou zůstává, jestli jsem se to už naučila:) No, asi ano, když jsem zvládla první semestr, ale bylo to opravdu hodně těžký. To přemlouvání.. to mě stálo hodně:) Jako beuatybloggerka vám můžu říct, že jsem nikdy neměla tak ošklivé ruce a nehty, mastné vlasy či pleť v tak špatném stavu.. při učení si totiž neustále škrábu ruce, obličej, sahám na vlasy.. no prostě, to učení má na mě špatný vliv! :D Nicméně je opravdu potřeba najít si svůj styl, svoji dobu, kdy se nejvíc naučíte.. a pak to jde o něco lépe:) Ale přemlouvám se k tomu neustále.. ;) A chci říct ještě jedno, rozhodně se neučím pořád.. Pořád nám vtloukají do hlavy, že bychom se měli učit minimálně 4 hodiny denně. Pche.. nesmysl. Já mám ráda svůj klid a pohodu, takže si volno udělám kdykoli :D Rozhodně se tedy neučím tolik, jak by se možná očekávalo, ale učím se jednoduše tak, aby mi to stačilo.

6) Anatomie + pitevna
Stěžejní předmět pro prváky mediky je bezpochyby anatomie. Jak se říká, je to sice věda krásná, ale musíte si ji vysedět. Svým způsobem jsem v ní už našla jistou logiku, to ale nic nemění na tom, že se opravdu musí nadrtit. 
Nejvíce vás asi zajímala pitevna. Po pravdě, nechci to tu rozvádět do nějakých detailů, abych ještě někoho nepohoršila, ale tak obecně něco říct můžu:) Myslím si, že pokud člověk chce jít na medicínu, tak musí počítat i s tím, co na pitevně uvidí. Ten prvotní šok, kdy tam přijdete poprvé zažije asi každý, ale je z něho potřeba se rychle oklepat. Za sebe můžu říct, že mi pohled na těla nedělá takový problém, jako ten typický pach pitevny, který se s časem, kdy tam chodíte neustále stupňuje. A pak v něm travte 5 dní v týdnu 6 hodin denně, to už mi z toho bylo opravdu špatně:) Ale jinak se u nás nekonalo žadné omdlévání nebo tak, každý se na to svým způsobem připravený;)


7) Zkoušky
Musím říct, že obrázek výše mě vždycky rozesměje :D Ale sama jsem se nikdy s žádnou podobnou otázkou nesetkala:) Naopak, ještě se mě lidi zastávají, když jsem jim řekla, že jsem měla v zimním semestru "jen" jednu zkoušku.. asi mám rozumné kamarády:) 
Je ale pravda, že oproti jiným vysokým školám je na medicíně většinou méně zkoušek na semestr. Teď jsem třeba měla jednu, v letním semestru jich budu mít 5. Je to jak kdy, ale zatím se žádná zkouška nevyrovná "blbému" zápočtu z anatomie. Ano, opravdu se musíme učit přes rok a fakt se nestačí na to podívat den přes zápočtem:) Ale aby to nebylo pořád jen o učení, je také dobré mít nějaké známe ve starším ročníku, kteří vám mnohé poradí či dokonce poskytnou nějaké materiály.. je prostě dobré mít kontakty:)

No, po pravdě už mě žádné další téma nenapadá. Mohla bych si tu stěžovat zvlášť ještě na to cestování, nebo na skvěle rozházený rozvrh atd., ale to už neberu jako směrodatné.. to je můj problém, že mi to vadí:) Pokud ale napadne něco vás, co bych měla doplnit, nebo vás to zajímalo.. určitě dejte vědět;) Dejte tady vědět, jestli byste čas od času takovéto články uvítali, nebo jestli tento stačí:) Snad ho alespoň někdo dočetl dokonce a snad naplnil alespoň trochu vaše očekávání. Klidně i napište, jak to máte se školou vy:)
mějte se krásně, Luci

13 komentářů:

  1. Supr článek! Rozhodně bych uvítala další :) Já jsem ještě na gymplu, ale rozhoduji se mezi medicínou a farmacií (nejsem v maturitním ročníku) :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. to jsem ráda:) budu se snažit psát např. po každém semestru, co je u mě nového atd.:)
      držím palce, ať se rozhodneš správně a všechno ti vyjde!:)

      Vymazat
  2. Tak já mám dva dny úspěšně za sebou ,,první životní zkoušku", ty zbylé dvě jako ty snad také zvládnu. :) Kéž by to bylo jednoduché jako ta autoškola... :)

    Článek je napsaný krásně. Napsala jsi to dost rozumně. Obrázky jsou skvělý! :D ,,Tak to je pohoda, ne?" :D Já bych moc ráda na zubní lékařství, ale nával tam je strašný, tak uvidím... :)

    Jak jsi na tom byla se známkami na střední? :) A jako moc ti třeba dala zabrat ta autoškola? :) Za mě to bylo opravdu ,,večer před zkouškou se na to mrknu"... :) A vyšlo to, napoprvé. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Se známkami jsem na tom nebyla dost valně, jsem totiž lenoch první třídy:) Měla jsem dvojky, trojky, občas jsem to uhrála i na vyznamenání.. ale třeba taková 4 z chemie v prváku, to je můj rekord :D
      Autoškolu jako teoreticky jsem příliš neřešila, prakticky jsem si dělala jen testy na internetu, ovšem ta praxe byla pro mě horší:)
      jinak moc gratuluji, jsi šikulka! a držím palce se zubařinou, ať to vyjde!:)

      Vymazat
  3. S intrákom som to mala na začiatku podobne. A potom... po štátniciach som sa rozplakala, že odchádzam natrvalo preč :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Na tenhle článek jsem se těšila :D, mám pocit, že když člověk opravdu chce, tak se to prostě dá :). Sama se toho hrozně bojím, ale přece jenom ekonomika bude asi snazší jak medicína :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. taky si myslím, když se chce, tak jde všechno :)
      ono sice možná lehčí, ale cestu si budeš muset projít podobnou, třeba ty přijímačky, si myslím, nejsou kdovíjak lehké, vzhledem k počtu, který se na takovéto školy hlásí... hlavně nic nepodcenit:) držím ti Rory moc palce, ať ti to všechno vyjde tak, jak si přeješ:))

      Vymazat
  5. Tak já za sebou nemám ještě ani řidičák ani maturitu, ale už teď vím že prostě chci na medicínu. Jsem ráda že jsem narazila na tenhle článek, počítám s tím, že se prostě budu muset šprtat a šprtat ale říkám si že to za to stojí.. určitě piš dál články o svém studiu:-)) Jen jsi mě vyděsila smradem z pitevny, to koukat na těla mi nevadí ale smrad, to je jiná:D

    Le Poisson - Lifestyle/Beauty blog

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Byla jsem na tom stejně, já už prakticky od 5.třídy základní školy věděla, co chci jednou dělat:) tak si hlavně za tím jdi, a ono to půjde, uvidíš :)
      smrad je trochu nepříjemný, vždy tě "bouchne" do nosu, když přijdeš, ale dá se na to zvyknout ;)

      Vymazat
  6. Tak hodně štěstí při studiu:)

    OdpovědětVymazat

LinkWithin

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...